Vážení spoluobčané, sousedé,

po krajských volbách mne kontaktovalo mnoho voličů s tím, že mi udělili preferenční (přednostní) hlas, který podle zveřejněných výsledků voleb nebyl započítán. Tato svá tvrzení voliči doložili čestnými prohlášeními, kterých se mi sešlo přes tři desítky. Hrůzostrašná situace byla v Chabařovicích ve volebním okrsku č. 3 (ZŠ). Zde bylo čestných prohlášení nejvíce, ačkoliv v oficiálních výsledcích voleb byl počet preferenčních hlasů nula. S právním zástupcem se podařilo najít cestu, kterou by celou záležitost posoudil soud. Při přepočítání hlasů soud skutečně potvrdil pochybení volební komise v Chabařovicích v okrsku č. 3 (ZŠ).

Soudem zjištěný počet hlasů se liší od vyhlášených výsledků voleb o neuvěřitelných 27 hlasů (původně 0). Kde tedy skončily vaše hlasy Jednalo se o technickou vadu při sčítání přednostních hlasů? Byly přednostní hlasy vůbec sečteny nebo nebyly zahrnuty do zápisu o průběhu a výsledku hlasování? Jak pracovala okrsková volební komise, jejíž stěžejní úlohou je zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků?

Jisté je, že okrsková volební komise postupovala v rozporu se zákonem. Bylo to vše pouhé pochybení, přestože ostatním kandidátům byly přednostní hlasy započítány, nebo se jednalo o úmyslné konání s cílem poškodit konkrétního kandidáta? Ještě věříte v regulérnost voleb? Také jste žili v iluzích, že toto u nás není možné a že se to neděje? V Chabařovicích je možné všechno.

Děkuji vám za veliký zájem a podporu. Věřím, že po přečtení zjištění krajského soudu neztratíte i tu poslední špetku naděje v politický systém.

Ing. Miroslav Vacek, předseda MK SPD Chabařovice

Usnesení soudu:

č. j. 154 A 2/2024-54

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci navrhovatele: Ing. Miroslav Vacek, narozený dne, bytem Chabařovice zastoupený advokátem JUDr. Petrem Přikrylem, sídlem Poděbradovo náměstí 1374/8a, 796 01 Prostějov
a účastníků řízení:

1) Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
2) Zdeněk Vaňkát, bytem Otvice
o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 20. a 21. září 2024
takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:
1. Návrhem doručeným soudu dne 1. 10. 2024, tj. v zákonem stanovené desetidenní lhůtě, se navrhovatel podle § 53 odst. 3 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta č. 5 na kandidátní listině SPD, Trikolora a PRO Zdeňka
Vaňkáta ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 20. a 21. září 2024.

Návrh:
2. V návrhu navrhovatel uvedl, že jej kontaktovali někteří voliči s tím, že mu udělili preferenční (přednostní) hlas, který podle zveřejněných výsledků voleb nebyl započítán. Navrhovatel označil konkrétní okrsky, kde se tak stalo, a k návrhu připojil čestná prohlášení voličů, kteří mu měli přednostní hlas udělit. Podle navrhovatele postupovaly okrskové volební komise v daných
okrscích při zpracování přednostních hlasů nesprávně. Navrhovatel podotkl, že obdobné informace má i z dalších volebních okrsků, avšak voliči s odkazem na tajné hlasování, osobní, případně jiné důvody nechtěli volbu SPD, Trikolora a PRO včetně udělení přednostního hlasu navrhovateli písemně potvrdit. Podle navrhovatele by tak mělo dojít k přepočítání přednostních
hlasů ve všech volebních okrscích Ústeckého kraje. Navrhovatel uzavřel, že volba Zdeňka Vaňkáta proběhla v rozporu se zákonem.
3. Navrhovatel navrhl, aby soud rozhodl o neplatnosti volby Zdeňka Vaňkáta a aby v souladu s § 90 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyhlásil za zvoleného kandidáta navrhovatele.

Vyjádření účastníků řízení k návrhu
4. Volební orgán [účastník 1)] ve svém vyjádření popsal role jednotlivých volebních orgánů a konstatoval, že ve věci sčítání přednostních hlasů pro zvolené kandidáty a jejich náhradníky nemá žádné pravomoci.
5. Účastník 2) se k návrhu nevyjádřil.

Posouzení věci soudem
6. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí, že za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
7. Tímto zvláštním zákonem je výše citovaný volební zákon (zákon č. 130/2000 Sb.), podle jehož § 53 odst. 1 podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí.
8. Soud shledal, že nejsou dány překážky, které by mu bránily o návrhu věcně rozhodnout. Návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován, neboť je zapsán v seznamu voličů ve volebním okrsku č. 3 v Chabařovicích. Z tohoto seznamu voličů soud současně zjistil, že navrhovatel své volební právo využil.
9. Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta. V souladu s § 90 odst. 2 větou třetí s. ř. s. ve spojení s § 53 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena, tj. Zdeněk Vaňkát. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s § 11 volebního zákona
Krajský úřad Ústeckého kraje.
10. Soud předesílá, že při rozhodování o tomto návrhu vycházel z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2024, č. j. Vol 17/2024-59, které se rovněž týkalo přepočtu přednostních hlasů.
11. Podle § 53 odst. 4 volebního zákona platí, že návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
12. Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby, nikoli jen ochrana subjektivního volebního práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, bod 56; či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, č. 3682/2018 Sb. NSS, bod 28). I proto je pro závěr o důvodnosti návrhu na neplatnost volby kandidáta nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoli pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22). Pro důvodnost návrhu na neplatnost volby kandidáta nepostačuje pravděpodobnost hrubého ovlivnění, ale je nutné takové ovlivnění prokázat. Volební soudy přitom mají omezené možnosti, jak zkoumat skutečnosti související s nezákonnostmi a intenzitou jejich dopadu do výsledků voleb. Pro závěr o hrubém ovlivnění voleb je „určující komplexní hodnocení skutkového stavu zjištěného v (časově) omezených možnostech volebního soudu z hlediska toho, zda skutková tvrzení o jiném přidělení mandátů, pokud by nebylo došlo k vadě volebního procesu, odpovídají zkušenostem běžného života a soudce je o jejich pravdivosti vnitřně přesvědčen bez rozumných pochybností“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 4178/18, body 75 a 76).

13. Svobodné volby nejsou nevyhnutelně ohroženy běžnou chybou nebo nepravidelností ve volebním procesu, pokud byly dodrženy obecné principy rovnosti, transparentnosti, nestrannosti a nezávislosti organizace a správy voleb. Svobodné volby mohou být ohroženy pouze v důsledku prokázaných procesních pochybení, která jsou způsobilá zmařit vyjádření svobodné vůle voličů, pokud na národní úrovni neproběhl dostatečný přezkum (srov. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. 7. 2020, Mugemangango proti Belgii, č. stížnosti 310/15, bod 72). I z pohledu mezinárodních lidskoprávních závazků je tak pro zpochybnění voleb a jejich výsledků nutná vyšší míra závažnosti pochybení zjištěná ve volebním přezkumu.
14. Soud dále připomíná význam a zásadní postavení okrskových volebních komisí, jejichž stěžejní úlohou je zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků. Volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, zjistí-li konkrétní skutečnosti naznačující porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, bod 38). Volební komise přitom hrají zásadní roli i z pohledu ústavních práv a principů vyplývajících z čl. 5 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Zásadní význam má proto právo všech kandidujících subjektů delegovat členy a náhradníky do všech volebních komisí ve volebním obvodu, v němž
daný subjekt kandiduje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47, body 28 až 30; či ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014-110, č. 3162/2015 Sb. NSS, bod 27).
15. Při přezkumu výsledků voleb volební soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní tedy stíhá navrhovatele. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne-li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51; nebo č. j. Vol 58/2017-187, bod 33). Za významnou indicii
soud považuje například prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas; zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 18/2014-46, bod 27 a 29).
16. Ke způsobu počítání přednostních hlasů soud uvádí, že okrsková či zvláštní volební komise sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům (§ 38 odst. 4 věta druhá volebního zákona). Takto zjištěný počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty pak uvede v zápisu o průběhu a výsledku hlasování [§ 40 odst. 2 písm. f) téhož zákona]. Pokud by tedy byla pravda, že volební komise nezapočítala přednostní hlas, který byl navrhovateli udělen, a neuvedla jej ve svém zápisu (takže nemohl být zahrnut do zveřejněných volebních výsledků), postupovala by v rozporu se zákonem. Při hodnocení této nezákonnosti je však nutné zohlednit shora vytyčená východiska přezkumu voleb. Český právní řád nezná absolutní vady volebního procesu, ale naopak je nutné hodnotit případně zjištěné nezákonnosti jejich možným dopadem na výsledek volby konkrétního kandidáta (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 73/04).
17. Z vyhlášených výsledků voleb soud zjistil, že navrhovatel získal 410 přednostních hlasů a stal se třetím náhradníkem. Podle § 43 odst. 7 volebního zákona platí: Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátu. Volební strana SPD, Trikolora a PRO dosáhla celkem 18 489 platných hlasů. Aby mandát v zastupitelstvu připadl navrhovateli, musel by získat alespoň 5 % z uvedeného počtu platných hlasů, tj. nejméně 925 přednostních hlasů.
18. Navrhovatel soudu předložil hypotézu, že okrskové volební komise jeho přednostní hlasy nezapočetly vůbec nebo je započetly v nižším rozsahu, než měly. Tuto hypotézu doložil čestnými prohlášeními voličů (celkem 31), jejichž přednostní hlas pro navrhovatele nebyl započten.

19. Soud v této fázi nemohl vyloučit chyby při započítávání přednostních hlasů na základě navrhovatelovy hypotézy a jím doložených podkladů – čímž by v konečném důsledku mohlo být zpochybněno i zvolení kandidáta Zdeňka Vaňkáta. To zažehlo indicii zpochybňující výsledky voleb, a soud proto přistoupil k ověřování navrhovatelovy hypotézy.
20. Navrhovateli chybělo 515 přednostních hlasů k tomu, aby dosáhl hranice 5 % uvedené v § 43 odst. 7 volebního zákona. Čestnými prohlášeními přitom doložil, že mu v 6 z celkových 1 044 volebních okrsků nebylo započteno 31 hlasů. Vzhledem k počtu volebních okrsků by přitom pro získání mandátu navrhovateli postačovalo, kdyby dodatečně získal alespoň jeden přednostní
hlas v polovině volebních okrsků. Tyto skutečnosti společně (nikoli každá z nich samostatně) zažehávají onu významnou indicii vyvolávající pochybnost o správnosti výsledků voleb. Vzhledem k mimořádnému rozsahu případné kontroly volební dokumentace (1 044 volebních okrsků) považoval soud za nezbytné, aby se navrhovatelem předložená hypotéza nejprve dostatečně
potvrdila (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 17/2024-59).
21. Soud si tedy předně, pro prvotní ověření platnosti navrhovatelových tvrzení, vyžádal volební dokumentaci ze šesti volebních okrsků uvedených v návrhu:
• okres Litoměřice, obec Hrobce, část obce Rohatce, volební okrsek č. 2,
• okres Litoměřice, obec Malé Žernoseky, volební okrsek č. 1,
• okres Litoměřice, obec Mšené-lázně, volební okrsek č. 1,
• okres Litoměřice, město Roudnice nad Labem, volební okrsek č. 10,
• okres Teplice, město Bílina, volební okrsek č. 4,
• okres Ústí nad Labem, město Chabařovice, volební okrsek č. 3.
22. Při kontrole volební dokumentace se soud zaměřil na hlasovací lístky odevzdané volební straně SPD, Trikolora a PRO a přednostní hlasy udělené kandidátovi Zdeňku Vaňkátovi (jehož volba byla zpochybněna) a navrhovateli. Přednostní hlasy přitom soud zkoumal na hlasovacích lístcích platných i neplatných, neboť čestná prohlášení se mohla vztahovat i k přednostním hlasům, které nebyly započítány z důvodu jejich neplatnosti.
23. Na tomto místě soud poznamenává, že podle § 39 odst. 1 věty druhé volebního zákona platí, že pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží. Takovéto přednostní hlasy soud nezapočítal.
24. Při přepočítání zjistil soud následující:

25. Na základě zjištění ze čtyř kontrolovaných volebních dokumentací se indicie zpochybňující správnost výsledků zjištěných volebními orgány začala potvrzovat. Soud sice zjistil, že ve volebním okrsku č. 1 v obci Mšené-lázně a ve volebním okrsku č. 4 v Bílině byly přednostní hlasypro navrhovatele spočítány správně (Stanislav Čech ve svém čestném prohlášení lhal, neboť podle volební dokumentace volebního okrsku č. 1 Mšené-lázně ani nebyl volit, a jedno z čestných prohlášení Ludmily Vackové, Hany Langhammerové nebo Ing. Kateřiny Langhammerové není pravdivé, neboť přednostní hlasy pro navrhovatele byly ve volebním okrsku č. 4 v Bílině jen dva). V ostatních čtyřech případech však okrskové volební komise při sčítání přednostních hlasů pro navrhovatele pochybily, neboť mu nezapočetly celkem 31 přednostních hlasů. Stalo se tak buď v důsledku nepřenesení zjištěného počtu přednostních hlasů z pomocných výpočtových archů do zápisu o průběhu a výsledku hlasování, nebo v důsledku toho, že okrskové volební komise vůbec přednostní hlasy nepočítaly. Vždy však šlo o situaci, kdy ve vyhlášeném výsledku voleb nebyl navrhovateli započten žádný přednostní hlas.
26. Na základě prvotního prověřování možného pochybení okrskových volebních komisí se navrhovatelova hypotéza ukázala možnou. Zjištění soudu z vyžádané dokumentace naznačovala, že mohou existovat „technické“ vady sčítání přednostních hlasů – konkrétně, že přednostní hlasy pro navrhovatele nebyly vůbec sečteny nebo nebyly zahrnuty do zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Indicie zpochybňující presumpci správnosti volebních výsledků (srov. odstavec [15] tohoto usnesení) tak v této fázi přezkumu nevyhasínaly, ale naopak se potvrzovaly.
27. Soud tedy přikročil k širšímu prověřování.
28. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu neuvedl, v jakých dalších volebních okrscích by se mohly uvedené vady projevit, oslovil soud Český statistický úřad, aby mu sdělil, v jakých volebních okrscích nezískal navrhovatel (nebo žádný z kandidátů volební strany SPD, Trikolora a PRO) žádný přednostní hlas. V těchto okrscích by se totiž mohla projevit stejná vada, jakou soud
zjistil na základě navrhovatelem předložených čestných prohlášení. Počet volebních okrsků, v nichž navrhovatel nezískal žádný přednostní hlas, však byl příliš vysoký (797 okrsků) na to, aby je soud všechny prověřoval. Totéž platí i pro počet volebních okrsků, v nichž žádný kandidát volební strany SPD, Trikolora a PRO nezískal přednostní hlas (77 okrsků); jednalo se navíc o volební okrsky, v nichž tato volební strana získala pouze jednotky hlasů, takže nulový počet přednostních hlasů logicky nemusí znamenat chybu.
29. Soud proto zvolil jiný klíč pro výběr volebních okrsků k provedení kontroly správnosti sečtení přednostních hlasů pro navrhovatele. Vybral volební okrsky v blízkosti navrhovatelova bydliště, kde bylo možno očekávat, že voliči budou navrhovatele znát a přednostní hlas mu udělí. Ostatně největší počet nezapočítaných přednostních hlasů pro navrhovatele soud zjistil ve volebním okrsku č. 3 v Chabařovicích, kde na základě příslušnosti podle místa svého bydliště volil i sám navrhovatel. Pro úplnost pak soud přepočítal přednostní hlasy také v dalších volebních okrscích obcí Roudnice nad Labem a Mšené-lázně.
30. Při přezkoumání těchto 76 volebních okrsků zjistil soud následující:

31. Z přezkumu těchto 76 volebních okrsků vyplynuly následující souhrnné závěry. Celkový počet hlasů pro volební stranu SPD, Trikolora a PRO byl zjištěn správně, kandidát Zdeněk Vaňkát získal o dva přednostní hlasy více, zatímco navrhovatel o jeden přednostní hlas méně.
32. Soud tedy určité nedostatky zjistil. Přesto však dospěl k závěru, že se navrhovatelem předložená hypotéza nepotvrdila a indicie zpochybňující výsledek voleb v rozsahu, který by vedl k dalšímu přezkumu, tak vyhasla. V první fázi prověřování zjištěná vada v počítání přednostních hlasů pro navrhovatele (nezapočteno celkem 31 hlasů ve čtyřech volebních okrscích) se v druhé fázi
prověřování již neprojevila (v 76 volebních okrscích navrhovatel dokonce získal celkově o jeden přednostní hlas méně). Vada sčítání přednostních hlasů ve volebním okrsku č. 3 v Chabařovicích, kde navrhovateli nebylo započítáno dokonce 27 hlasů, se ukázala jako zcela ojedinělá.
33. Celkově soud shledal, že vady sčítání se projevily jen ve čtyřech z 82 prověřovaných volebních okrsků a s výjimkou volebního okrsku č. 3 v Chabařovicích (kam podle bydliště spadá i navrhovatel, a kde je tudíž voličům znám) se jednalo o jeden nebo dva nezapočítané přednostní hlasy. V jednom volebním okrsku navrhovatel naopak získal o jeden přednostní hlas méně, než vyplývá z vyhlášeného výsledku voleb. Ve zbývajících 77 prověřovaných volebních okrscích, což je drtivá většina, spočítaly okrskové volební komise přednostní hlasy pro navrhovatele správně.
34. Je tedy vysoce pravděpodobné, že i kdyby se zjištěné vady v podobném rozsahu projevily také v ostatních (nekontrolovaných) volebních okrscích, navrhovatel by potřebných 515 přednostních hlasů navíc nad rámec vyhlášených výsledků voleb nezískal. Odhlédneme-li od excesu v případě volebního okrsku č. 3 v Chabařovicích, navrhovatel obdržel maximálně dva přednostní hlasy navíc oproti vyhlášenému výsledku voleb; vada sčítání přednostních hlasů pro navrhovatele byla zjištěna jen ve čtyřech z 82 volebních okrsků (2 nezapočítané hlasy x 4/82 volebních okrsků x celkový počet 1 044 okrsků = cca 102 přednostních hlasů, tj. méně než 515). Ani při zohlednění ojedinělého výsledku z volebního okrsku č. 3 v Chabařovicích není pravděpodobné, že by navrhovatel získal 515 přednostních hlasů navíc (30 nezapočítaných hlasů / 82 kontrolovaných volebních okrsků x celkový počet 1 044 okrsků = cca 382 přednostních hlasů, tj. méně než 515).

35. Dostatečně závažná indicie, která zpochybňovala presumovanou správnost vyhlášených volebních výsledků a která by mohla vést k závěru o hrubém ovlivnění výsledku volby kandidáta, tak vyhasla. Vyhasnutí indicie neznamená, že si soud je jist, že by žádné další nesprávně sečtené přednostní hlasy při pokračování v kontrole volebních dokumentací nenalezl. Znamená to však,
že navrhovatelem předložená hypotéza svědčící o tom, že okrskové volební komise při sčítání přednostních hlasů pochybily, není dostatečně silná k tomu, aby nadále zpochybňovala správnost volebních výsledků, resp. aby odůvodnila závěr, že tvrzená pochybení hrubě ovlivnila výsledek volby kandidáta Zdeňka Vaňkáta.
36. Posláním volebního soudnictví není a nemůže být hledat jednotlivé hlasy v různých volebních dokumentacích až do okamžiku, kdy by se našel dostatečný počet pro zvolení určitého kandidáta, anebo kontrolovat výsledky voleb ve všech volebních okrscích, pokud tu nejsou dostatečně silné indicie svědčící tomu, že by výsledek byl zřejmě jiný (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
č. j. Vol 17/2024-59).
37. Na základě výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidáta Zdeňka Vaňkáta ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje není důvodný, a proto jej zamítl.
38. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. soud o návrhu rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od okamžiku jeho doručení, a to bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět dokazování. Navrhovatelem předložená čestná prohlášení považoval soud toliko za indicie vyvolávající
pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány. Dokazování čestnými prohlášeními vyhodnotil soud jako nadbytečné, neboť skutečný počet přednostních hlasů odevzdaných ve prospěch navrhovatele mohl zjistit výhradně z volební dokumentace.
39. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s. ř. s.). Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).
Ústí nad Labem 21. října 2024

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.
předseda senátu